Mnoho plemen psů se používá k vyhledávání různých nemocí.
Labradoři, bernardýni, ale také novofundlanďané a dalmatini jsou totiž schopni díky svému čichu zachytit některé typy nádorů, cukrovku nebo blížící se epileptický či narkoleptický záchvat.
Poté, co bylo zjištěno, že psi jsou schopni vyčenichat určité nemoci, vyvstala otázka, jak je to možné. Odpověď přinesla švédská studie z Karolinska Institutet, podle níž jsou psi schopni vyčenichat určité polysacharidy, které jsou pozměněny nádory a následně se rozkládají v krvi a moči.
Mnoho plemen psů se používá k vyhledávání různých nemocí. Labradoři, bernardýni, ale i novofundlanďané a dalmatini jsou totiž schopni díky svému čichu zachytit některé typy nádorů, cukrovku nebo blížící se epileptický či narkoleptický záchvat.
Poté, co bylo zjištěno, že psi jsou schopni vyčenichat určité nemoci, vyvstala otázka, jak je to možné. Odpověď přinesla švédská studie z Karolinska Institutet, podle níž jsou psi schopni vyčenichat určité polysacharidy, které jsou pozměněny nádory a následně se rozkládají v krvi a moči.
Studie provedená švédskými vědci se podrobně zaměřila na skutečnost, že některé nádory mění polysacharidy (glykosaminoglykany) již na počátku svého vzniku, které se pak rozkládají v krvi a moči. Zatímco pro člověka jsou tyto polysacharidy zcela bez zápachu, psi jejich přítomnost cítí, protože v závislosti na plemeni mají 150-300 milionů čichových buněk.
Objev švédských vědců doplňují výzkumníci z univerzity New Yorku a San Francisca, jejichž studie byla zveřejněna v časopise Journal of Neuroscience. Podle americké studie mají psi pět nervových spojení, která u lidí chybí, což jim umožňuje integrovat čichové podněty do kognitivních funkcí, a tím zlepšit vnímání a uvědomování si pachů.
Čichací psi se nepoužívají pouze k zachycení nemocí, ale i v jiných obzvláště citlivých situacích. Vzpomeňme si například na hledání přeživších po přírodních katastrofách nebo na protidrogové operace.