DIVOKÁ ZVÍŘATA

Rekordní krokodýl: první samice, která nakladla vejce bez oplodnění

Příroda nás nepřestává udivovat svými neobyčejnými schopnostmi přizpůsobení a přežití. V kostarické zoologické zahradě došlo v lednu 2018 k nevídané události: samice krokodýla snesla snůšku vajec, přestože žila sama dobrých 16 let.

Ještě neuvěřitelnější je, že některá z těchto vajec se vyvíjela bez oplodnění samcem.

V této fotogalerii zkoumáme mimořádný fenomén partenogeneze v krokodýlí říši, osvětlujeme význam této události a otevíráme nové pohledy na evoluci a rozmnožování plazovitých zvířat.

Getty Images (generic image)
Rekordní krokodýlí samice
Příroda nás nepřestává udivovat svými neobyčejnými schopnostmi přizpůsobení a přežití. V kostarické zoologické zahradě došlo v lednu 2018 k nevídané události: samice krokodýla snesla snůšku vajec, přestože žila sama dobrých 16 let. Ještě neuvěřitelnější je, že některá z těchto vajec se vyvíjela bez oplodnění samcem. V tomto článku se zabýváme mimořádným fenoménem partenogeneze v krokodýlí říši, osvětlujeme význam této události a otevíráme nové pohledy na evoluci a rozmnožování plazovitých zvířat.
Getty Images (generic image)
Výjimečná událost
V lednu 2018 se v kostarické zoologické zahradě stala výjimečná událost. Krokodýlí samice, která žila osaměle dobrých 16 let, snesla snůšku vajec. Výjimečnost této situace spočívala v tom, že některá z těchto vajec se zřejmě dokázala vyvinout, přestože samice neměla žádný kontakt se samcem. Tato událost přitáhla pozornost vědců z různých částí světa.
Getty Images (generic image)
Poprvé
Článek zveřejněný v časopise 'Biology Letters' přinesl překvapivé zjištění, že jedno z mláďat krokodýlů narozených z těchto vajec bylo partenogenní. Partenogeneze je fenomén panenského zrození, kdy jedinec obsahuje pouze genetický materiál své matky. Je to poprvé, co byla partenogeneze pozorována u krokodýlů, ačkoli byla zjištěna i u jiných živočichů, jako je kobra královská, pila a kondor kalifornský. Tento objev otevírá nové možnosti studia evoluce rozmnožování u plazů.
Getty Images (generic image)
Partenogeneze
K panenskému porodu dochází, když se vaječná buňka v těle matky opakovaně dělí a vzniká jedinec s přesně polovinou potřebných genů. Během tohoto procesu vznikají tři menší buněčné váčky, tzv. polární tělíska, která se obvykle rozpadají. U obratlovců schopných partenogeneze však může polární tělísko splynout s vajíčkem, čímž vznikne buňka se správným doplňkem chromozomů a vytvoří se jedinec. Zdá se, že to je případ dotyčného krokodýla, jak uvedl Warren Booth, entomolog a docent na virginské technice.
Getty Images (generic image)
Důvody partenogeneze
Důvody partenogeneze. Přežití jedinců narozených partenogenezí může být ve srovnání s jedinci narozenými pohlavním rozmnožováním ohroženo. Díky stále snadnější analýze DNA se však zjistilo, že partenogeneze není tak vzácná, jak se původně předpokládalo. Tento jev by mohl druhům poskytnout schopnost přežít v delších obdobích, kdy není k dispozici žádný sexuální partner. Partenogenetický jedinec, který nese z velké části stejné geny jako jeho rodič, by mohl žít dostatečně dlouho, aby vyčkal příchodu partnera, a umožnil tak pohlavní rozmnožování, které má tendenci produkovat životaschopnější potomstvo.
Informativa ai sensi della Direttiva 2009/136/CE: questo sito utilizza solo cookie tecnici necessari alla navigazione da parte dell'utente in assenza dei quali il sito non potrebbe funzionare correttamente.